eChomutov - Štědrý den v úterý znamená hojnost vína a obilí, říká Markéta Prontekerová
Nacházíte se zde: eChomutov > Zpravodajství > Rozhovory > Štědrý den v úterý znamená hojnost vína a obilí, říká Markéta Prontekerová
Středa, 18 Prosinec 2013

Štědrý den v úterý znamená hojnost vína a obilí, říká Markéta Prontekerová

Čas vánoční je spojen s mnoha pověrami i tradičními zvyky, ke kterým se současná společnost postupně vrací. O tom, jak prožívali Vánoce naši předkové, jsme si povídali s historičkou Oblastního muzea Markétou Prontekerovou.


Začněme hlavními rozdíly. Jak se liší dnešní pojetí vánočních svátků od přístupu našich předků?

V minulosti byly Vánoce především křesťanským svátkem. Zatímco nyní se děti těší na dárky, dříve byly Vánoce především o duchovním naplnění. Adventní čas, který je v současnosti ve znamení spěchu a shánění dárků, byl dříve obdobím duchovních příprav na příchod Ježíše. Rodina se v tu chvíli věnovala rozjímání. Těžištěm svátků byl Boží hod, který představoval oslavu narození Páně s hojností jídla a pití. Drobné dárky se dávaly na Mikuláše.

Jak se lišila slavnostní štědrovečerní tabule od té současné?

Ryba, jež byla chápána jako postní jídlo, se objevila na štědrovečerním stole během 18. století. Ovšem kapr byl hodně nákladnou záležitostí, a tak se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve v polovině 19. století, kdy byl již cenově dostupnější. Zvyk večeřet bramborový salát k nám přišel nejspíše z Ruska, a to až během 2. světové války.

Naše tradiční jídlo je tedy poměrně mladým zvykem. Co na stole našich předků nesmělo chybět?

Velmi typickým štědrovečerním jídlem je po dlouhá staletí vánočka. Ještě v 16. století ji směli připravovat jen pekaři. A i poté, co se začala připravovat doma, byla hospodyně při její přípravě svázána řadou rituálů. Musela mít bílou zástěru a během příprav nesměla mluvit. Navíc je to velmi symbolické pečivo, neboť jeho čtyři dolní prameny zastupují čtyři živly, tři prameny ve střední vrstvě zastupují rozum, vůli a cit a horní dva spájí vědění a lásku. Není divu, že se v minulosti podle toho, jak se vánočka povedla, určovala budoucnost.

Vánoce jsou obecně spjaty s řadou pověr a zvyků...

Pověry a zvyky často pocházejí ještě z doby pohanské oslavy slunovratu. Například držení půstu a následné spatření zlatého prasátka odkazuje k praseti jako pohanskému symbolu slunce. Proto se na Boží hod peklo sele, neboť lidé věřili, že v jeho mase je uložena síla slunce. Dalšími hodně známými rituály, které se i dnes objevují, jsou pouštění lodiček, krájení jablíček nebo třeba lití olova. To během dvou světových válek takřka vymýtil nedostatek materiálu, ale nyní zvyk znovu získává na oblibě. Děvčata v minulosti házela střevíce, jestli zůstanou příští rok doma, nebo se vyvdají.

Hodně daných pověr je spojeno se čtením budoucnosti...

Před lidmi byla ještě dlouhá a těžká zima, a tak se do těchto pověr vtělila naděje, že vše ve zdraví překonají a bude lépe. Byl to pro ně určitý záchytný bod, k němuž se mohli upínat.

Jsou ještě nějaké další pověry?

Existuje celý seznam věcí, které se nesmí dělat o Vánocích. Například na Štědrý den se nesmí prát, neboť to nese neštěstí do domu. Psát milému o Štědrém večeru zase může způsobit rozchod. Před půlnoční mší se zase nesmělo šít a plést, neboť by výrobky požraly myši. Naopak vystřelit v noci na Boží hod proti Měsíci přinášelo štěstí a čerstvě upečený chléb nebo snesená vejce o Boží hod byla kouzelná. A to, že je Štědrý den v úterý, by mělo v příštím roce přinést hojnost vína a obilí, tedy pití a jídla.

Najdeme nějaký vánoční zvyk typický pro Krušné hory?

Významnou část obyvatelstva zde v minulosti tvořili horníci a oni do vánočních svátků přinesli fascinaci světlem. Pro ně světlo znamenalo život i naději. Stále je to patrné v německé části Krušných hor, kde jsou světýlka prakticky všude. Náš region tuto tradici opustil na základě vystěhování původního obyvatelstva.

Převzali jsme ještě nějaké tradice z německé strany?

Ano, například zdobení vánočního stromečku. V Čechách se stromečky začaly doma zdobit během 19. století a obliba tohoto zvyku dokonce dala vzniknout svébytné výrobě nejrůznějších dekorací. První venkovní vánoční stromeček v Čechách nazdobil v Brně v roce 1924 autor Lišky Bystroušky Rudolf Těsnohlídek, který u něj uspořádal sbírku na pomoc opuštěným dětem. Další dekorací, kterou jsme převzali z německé strany, je adventní věnec. Ten se ve větší míře do českých domácností dostal prakticky až v porevolučním období.

Jaké další dekorace se tradičně pojí k Vánocům?

Určitě jmelí, které se rovněž váže už k pohanským rituálům. Pro každou zemi je jeho symbolika odlišná, ale zůstává shodná podstata, že přináší štěstí a dobrou úrodu. Jmelí je spojeno také s křesťanskou mytologií. V minulosti prý bylo vzrostlým stromem, z něhož vyřezal Josef kolébku pro Ježíška. Poté jej porazili římští vojáci a vyrobili z něj kříž pro Ježíšovo ukřižování. Podle pověstí se strom natolik styděl za účast na smrti Ježíše, že seschl do drobného keříčku. To však z hlediska přírodních věd samozřejmě není pravda.

Dalším typickým artefaktem spojeným s Vánoci jsou betlémy...

Tradice betlémů začíná ve 13. století. Jejich prostřednictvím chtěl František z Assisi zpřístupnit nevzdělaným vrstvám akt narození Ježíška. Od něj tuto tradici převzali jezuité, kteří ji v 16. století přinesli do Čech. Zpočátku se betlémy vystavovaly v kostele. Tam byly až do chvíle, kdy je Josef II. zakázal. Ale obliba betlémů byla natolik silná, že si je lidé začali vyrábět a vystavovat doma.

Vánoční čas zakončuje až svátek Tří králů. K čemu tento svátek odkazuje?

Svátek Zjevení Páně, lidově zvaný Tří králů, je oslavou toho, že se Bůh zjevil na zemi jako člověk. Až do dnešních dnů přetrvává zvyk psát nad dveře K+M+B, což znamená „Kristus ať obydlí požehná." Tři králové byli velcí učenci, kteří ze znamení vyčetli příchod velkého Krále. Zajímavé je, že nakonec dorazili se zpožděním.

O Chomutově

Logo města Chomutova
Chomutov je ideálním místem pro trávení dovolené. Turistům nabízí adrenalin i odpočinek na Kamencovém jezeře, rodinám poznání v Podkrušnohorském zooparku, cyklistům a milovníkům in-line stezku Bezručovo údolím. Okolí Chomutova je plné památek a přírodních krás.

Městské informační centrum

znak ticU Městských mlýnů 5885
430 01  Chomutov

Infolinka zdarma:

800 100 473

e-mail: infocentrum@chomutov-mesto.cz

NUTS2 Severozápad Evropská unie
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
„Vize přestane být snem“
www.europa.euwww.nuts2severozapad.cz