eChomutov - V mistrovském dresu jsem spala, říká cyklokrosařka Martina Mikulášková
Nacházíte se zde: eChomutov > Zpravodajství > Rozhovory > V mistrovském dresu jsem spala, říká cyklokrosařka Martina Mikulášková
Čtvrtek, 06 Březen 2014

V mistrovském dresu jsem spala, říká cyklokrosařka Martina Mikulášková

Zatímco většina cyklistů před zimu trénuje a v létě závodí, cyklokrosařka Martina Mikulášková to má obráceně. Proto na konci minulého roku získala titul mistryně ČR v cyklokrosu a vyhrála také český pohár TOI TOI Cup. Na začátku února na mistrovství světa v Hoogerheide dojela jako nejlepší Češka na 11. místě. „Teď mám konečně volno, takže můžu dělat, co chci, a připravovat se do školy,“ oddechla si při rozhovoru mladá cyklokrosařka původem z Jirkova závodící za TJ Stadion Louny.

Vyhrála jste mistrovství ČR i český pohár a na mistrovství světa jste dojela jedenáctá. Je to Vaše nejlepší sezona?

Asi ano. Nejen kvůli těmto závodům, ale také vzhledem k výkonům ve světovém poháru. Podařilo se mi zajet osmé místo v Koksijde a třinácté místo v Namuru. Dá se říci, že na dvou nejtěžších tratích jsem zajela ta nejlepší umístění. V loňském roce se mi také podařilo zajet desáté místo, ale letos to bylo lepší.

Kterého výsledku si z této sezony ceníte vůbec nejvíce?

Nejvýš je u mě určitě 11. místo z mistrovství světa a jsem také moc ráda za titul mistryně ČR. Letos se mi dokonce třikrát podařilo porazit Pavlu Havlíkovou, jednou z toho právě na mistrovství ČR. Dá se říci, že jsem tomuto závodu a přípravě na něj podřídila celou sezonu, proto jsem tak ráda, že se to povedlo. Říkala jsem si, že jestli získám mistrovský dres, tak v něm budu i spát. A spala jsem v něm.

Jak si tak úspěšnou sezonu vysvětlujete? Udělala jste změny v tréninku?

Žádné změny jsem nedělala. Mám velkou nevýhodu v tom, že jsem během letní přípravy obvykle nemocná, protože trpím na angíny. Proto mi chybí naježděné kilometry na silnici a do každé sezony vstupuju s handicapem. Možná mě letos nechal trenér jen více odpočívat než jindy.

Když mluvíme o zdravotních problémech. Před závodem na mistrovství světa Vás prý také trápila nemoc …

Čtrnáct dní před mistrovstvím jsem měla náběh na zánět průdušek. Venku právě panovaly velké mrazy, a tak jsme museli pozměnit trénink a více odpočívat. Bála jsem se, že kvůli tomu nezvládnu správně načasovat formu, ale vyšlo to úplně suprově.

Před mistrovstvím jste si říkala, že budete spokojená s umístěním do patnáctého místa. Jak tedy hodnotíte to jedenácté?

Je to určitě největší úspěch sezony, ale měla jsem na to být do vedoucí desítky. Do prvního kola jsem vjížděla na třináctém místě. Bohužel mi spadl řetěz a propadla jsem se až na jednadvacáté místo. V posledním kole jsem se pak zase dostala na dostřel desátého místa, ale nepovedla se mi projet jedna zatáčka. Podklouzlo mi to a v posledním kole, když všichni jednou na doraz, to nešlo dohnat.

Jaký je to pocit, když Vám hned v úvodu závodu spadne řetěz? Nechtělo se Vám to vzdát?

Záleží na to, jak se člověku jede. Pokud se něco stane, ale vím, že mám dobré nohy a půjdu rychle nahoru, tak mě to nezlomí. Horší je, když člověk visí na trati zuby nehty, to je pak taková nepříjemnost náročná na psychiku. Ale já to nevzdávám, vždycky se snažím dojet do konce.

Protože jste to nevzdala, tak jste dojela jako nejlepší Češka. Není to před budoucím MS světa na domácí půdě v Táboře trochu svazující postavení?

Kdybych zajížděla medailové pozice, asi by to bylo svazující. Ale zatím se na mne nikdo nedívá jako na favoritu a já sama se tím nechci zabývat, aby se to nepromítlo do mých výkonů. Ovšem to všechno říkám teď, třeba ten tlak ještě přijde.

Jak vypadá běžný cyklokrosový trénink ve vašem domovském klubu TJ Stadion Louny?

Trénuji skoro každý den, jen jediný mám volno. Tréninky mám asi dva až tři denně. Chodím běhat, jezdím na silnici i cyklokros. Musím většinou dojet do Loun, a tak tam v létě jezdím na kole. Mamka nebo taťka mě většinou doprovázejí v autě, aby věděli, že se mi na cestě nic nestane.

Kromě profesionální kariéry v cyklokrosu také studujete na UJEP v Ústí ergoterapii. Jak to jde skloubit dohromady?

Na začátku mi ve škole příliš nevycházeli vstříc, proto nemám individuální program studia. A tak je pro mě dost náročné skloubit tréninky a požadavek osmdesátiprocentní účasti na cvičeních. Komplikuje to především soustředění a také zkouškové mi vychází do vrcholné přípravy na mistrovství světa. Hodně záleží na tom, jak se domluvím s jednotlivými přednášejícími. Jsou tam i takoví, kteří mi fandí, a když vidí výsledky, tak mi vyhoví.

Prožila jste nadmíru úspěšnou sezonu, takže co chystáte do té příští?

Určitě chci zajet co nejlepší výsledek na mistrovství světa v Táboře, obhájit mistrovský titul v ČR a zajíždět do desítky na světovém poháru. Navíc mne čeká poslední rok na mistrovství Evropy v kategorii do 23 let. Tam mi letošní závod nevyšel a skončila jsem pátá, ale cítím, že mám výkonnost na to být na bedně. Chtěla bych to potvrdit.

Údajně jste začala na kole jezdit s tatínkem …

Společně s tátou jsem začala jezdit na horském kole a zúčastnili jsme se i amatérských zájezdů. Pak táta začal jezdit amatérskou ligu na silnici s klubem Sweep Chomutov, s nimiž dodnes i já trénuji, a přes ně jsme se dozvěděli o sportovním týmu v Lounech. Tak jsem tam jela s tím, že chci u nich jezdit soutěže. Bylo mi tehdy asi dvanáct let a v týmu jsem byla jediná holka.

A jak jste se nakonec dostala přímo k cyklokrosu?

V Lounech chce trenér, abychom byli všestranní, a tak jsme od začátku dělali všechno. Původně mě cyklokros vůbec nebavil, nepřipadalo mi to jako sport pro holky. Jenže pak mi to začalo jít, a tak mě to začalo bavit.

Vzhledem k tomu, jak náročný absolvujete trénink. Vyjedete si někdy ještě s tátou na kole jen tak pro radost?

Když mám volný den tak ano. V rámci tréninku už se mnou táta na kole jezdit nechce, raději jede v autě za mnou. Když jsem byla malá, tak ujížděl on mě. Teď už je to přece jen trochu jinak. (smích)

Vždycky se mi zdálo, že cyklokros musí hodně bolet. Jaké bylo vaše nejhorší zranění?

Asi rozseknutá brada, jinak je člověk z cyklokrosu vlastně pořád obouchaný a samá modřina, ale každý sport bolí fyzicky i psychicky. Na silnici jsou často horší pády než v cyklokrosu. Nakonec hodně lidem na cyklokrosu vadí, že jsme špinaví, ale to už mi ani nepřijde. Když máte výsledky, tak vám takové drobnosti nevadí.

Zmínila jste silnici. Nechystáte se také přesedlat stejně jako Zdeněk Štybar?

Silniční cyklistika je olympijský sport, takže bych ji v budoucnu určitě chtěla vyzkoušet. Ale nejdříve chci dokázat něco v rámci cyklokrosu, a pak uvidíme.

Také o cyklokrosu se mluví jako o možné součásti zimních olympijských her. Jak by se Vám to líbilo?

Mám pocit, že to bude ještě dlouho trvat, ale byla bych moc ráda. Do cyklokrosu by šlo více peněz, což by bylo dobré především pro nás holky. Ale zase by to znamenalo i vyšší konkurenci. Ta už nyní stále roste. Zdá se, že cyklokros se v České republice vrací na výsluní. 

O Chomutově

Logo města Chomutova
Chomutov je ideálním místem pro trávení dovolené. Turistům nabízí adrenalin i odpočinek na Kamencovém jezeře, rodinám poznání v Podkrušnohorském zooparku, cyklistům a milovníkům in-line stezku Bezručovo údolím. Okolí Chomutova je plné památek a přírodních krás.

Městské informační centrum

znak ticU Městských mlýnů 5885
430 01  Chomutov

Infolinka zdarma:

800 100 473

e-mail: infocentrum@chomutov-mesto.cz

NUTS2 Severozápad Evropská unie
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
„Vize přestane být snem“
www.europa.euwww.nuts2severozapad.cz