eChomutov - Krysař dokázal, že temná témata nejsou mladým umělcům cizí
Nacházíte se zde: eChomutov > Zpravodajství > Rozhovory > Krysař dokázal, že temná témata nejsou mladým umělcům cizí
Středa, 21 Květen 2014

Krysař dokázal, že temná témata nejsou mladým umělcům cizí

V loňském roce se bavili při rozesmáté a roztančené Pomádě. Tentokrát na pódiu zahráli na temnější strunu. Ve spolupráci herců Divadla Nahoď Ladji Dlouhého, studentů tanečního a hudebního oboru i hostů Davida Weingärtnera, Radka Votruby, Patrika Plešingera a Elišky Ochmanové ožilo na pódiu chomutovského divadla dávné město Hameln, jehož osud se naplňuje s příchodem Krysaře. Na změnu žánru i průběh zkoušek jsme se zeptali dvojice, jež přišla s nápadem nazkoušet muzikál, tedy Báry Novákové a Lukáše Křížka.

1. Proč jste si vybrali právě téma Krysaře? Přece jen oproti loňské Pomádě je to o dost temnější téma...

LK: To nepochybně. Krysařovský motiv nabízí poměrně široké pole působnosti. My jsme se až na pár úprav drželi předlohy novely Viktora Dyka. Je to neuvěřitelně silný příběh plný symboliky, lásky, zrady, pomsty a pokušení. Je to příběh o lidech. Troufám si tvrdit, že je v lecčem i stále velice aktuální. A kromě toho, co jsme se skrze příběh snažili předat divákovi, to byl také příběh, na kterém jsme mohli dokázat, že máme i na náročnější kusy a jsme schopni je i v rámci našich možností zahrát.

BN: Po Pomádě jsme přemýšleli, že uděláme Rebely, ale řešili jsme to, že bychom nemuseli uspět s „podobným“ tématem. A tak jsme hledali něco dramatičtějšího. Jelikož jsem minulý rok maturovala, zaujal mě Krysař, který patří do povinné četby na mnoha školách. Též jsme předpokládali, že se objeví zájem středních škol a především maturantů.

2. Jak dlouhá byla cesta od myšlenky k divadelnímu představení? Tedy jak dlouho trvaly přípravy i následné zkoušky? 

LK: Myšlenka se vytvořila, tuším-li správně, někdy v létě 2013, kdy jsme si byli jistí tím, že budeme po Pomádě v tomto formátu pokračovat. Zkoušet se začalo zhruba v říjnu, choreografie. Zkoušeli jsme vždy dvakrát týdně, stihli promo focení a tři větší soustředění. První polovina scénáře, respektive první dějství bylo hotové v prosinci a druhé poté v polovině ledna. Během zkoušek pak docházelo k dílčím úpravám. Shrnuto, podtrženo: šílených sedm měsíců plných starostí, útrap, nervů, předělávání, změn, dlouhé dny a noci. Ale stálo to za to! 

3. Pracovali jste z ansámblem složeným z žáků ZUŠ Chomutov, pěveckých hostů, herců z divadla Nahoď a tanečníků opět ze ZUŠ Chomutov. Jak se vůbec dá takováhle parta ukočírovat? 

BN: Není to lehké! Těžko jsem pro ně mohla být čistě režisér, protože ty děti znám od mala ještě z doby, kdy já sama jsem v ZUŠ Chomutov studovala a tudíž máme mezi sebou velmi přátelský vztah. My si ale všichni na začátku projektu sedli a stanovili si pravidla. Řekla jsem jim, že pokud chceme toto dílo dát spolu dohromady, tak nesmíme vnímat věkové rozdíly. Tehdy jsem jim řekla: „Mně je dvacet a někteří z vás tu jsou mladší ale někteří i starší a proto tu musí fungovat to, že já s vámi půjdu na kafe, na diskotéku, ale na zkouškách nebo celkově vše, co se bude týkat Krysaře, potřebuji, abyste mne respektovali. A když bude něco i z mé strany špatně, protože i já se tím učím, hned to se mnou prokonzultujte a vyřešíme to na místě.“

4. Jak probíhal konkurz pro obsazení jednotlivých rolí? Překvapili vás žáci ZUŠ Chomutov svým výkonem? 

BN: Konkurs byl poměrně jednoduchý. Ty lidi jsem znala už z Pomády a nováčky sem pozorovala již vloni třeba na Mladé písni. Šlo tedy o to, zjistit povahu a charakter každého zvlášť plus jeho tvůrčí schopnosti. Poté jsem si se Světlanou Dundrovou sedla a každého zvlášť jsme probrali a rozebrali. Ten večer vzniklo obsazení rolí. Co se týče zpěvů, tak jsem v září přišla za Martinou Hoštovou a nabídla jsem jí spolupráci. Dostala ode mě základy, originály a texty z daného muzikálu a přes půl roku měla na to, aby se její žáci písně naučili. Po půl roce se udělala čistě pěvecká zkouška a její žáci mi vše přezpívali a následovala diskuse s Martinou, při které jsme vybraly, kdo co bude zpívat. O každou píseň se střídali dva lidi.  Velmi mě překvapil výkon Jana Dvořáka. Už v září za mnou přišel, že by chtěl dělat přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka,  obor muzikál a tak jsem ho začala připravovat a postupně jsem odkrývala jeho neskutečný komediální a pěvecký talent. A přesně to zúročil i v Krysařovi tak, že za mnou pak chodili umělci z Prahy a říkali: „On jenom vlezl na jeviště, ani mluvit nemusel a už jsme se bavili. Tenhle kluk bude za šest let slavný!“ Na konzervatoř se dostal, tak si myslím, že o něm ještě hodně uslyšíme. Dále mě hodně překvapila Karolína Neumann svou barvou hlasu a neskutečným rozsahem, o kterém ani sama nevěděla.  A poslední věc, která mě hřeje a jsem za ni moc ráda je, že ti tanečníci, kteří nikdy nehráli činohru udělali neskutečný posun! A to ze jména Ondřej Gargoš.

5. Jak těžké bylo sladit scénář inspirovaný Viktorem Dykem a navazující písně z Landova muzikálu (který se Dykovy předlohy příliš nedrží)?

LK: Já vlastně ani pořádně nevím. Pracoval jsem s Dykovou novelou, první dramatizací Krysaře od E. F. Buriana a poté s Landovým muzikálem. Díky tomu, že jsem měl představu již od začátku, to šlo poměrně dobře. Od Landy jsme si vypůjčili pouze hudbu a možná pár větiček, postavu schovanky (jako charakteru, nikoliv textově!) a námět na téma s Osudem (které tam svým způsobem má i Dyk v postavě Faustuse). Jinak jsme se snažili jít naprosto jinou cestou. Prakticky v každém obrazu se měla objevit nějaká píseň s choreografií. Stačilo vědět, co chceme vyjádřit textem a co je řečeno v písni. Pak to jen šikovně poslepovat a bylo to. Tudíž to propojení nebylo až tak náročné, jako jiné věci při mém dramatizování. Nedostatky byly trochu jinde a tak nějak doufám, že o nich vím jen já a diváci, že nic nepoznali (smích).

6. Zkusili jste si už dvě velká představení se vším všudy včetně zajištění financí. Najdete v sobě sílu a chuť pustit se příští rok do dalšího velkého projektu? 

LK: To je složité a zároveň hrozně jednoduché. Každý rok bojujeme s rozpočtem a letos tomu nebylo jinak. A finance jsou dneska jeden z nejzásadnějších faktorů. Na druhou stranu se tentokrát připojili i rodiče a objevilo se pár malých sponzorů, což nám velmi pomohlo. Podpora pomalu roste a my doufáme, že časem nám své uznání a důvěru svěří i ti správní lidé, díky kterým může nebo by mohla tato chomutovská kultura vzkvétat. Když Vám poté při dvacetiminutovém potlesku stojí nad 350 lidí – a tohle celé divadlo stojí z nadšení, s láskou a uznáním – pak je těžké jim říct ne. Právě tito diváci, naše rodiny a přátelé jsou naší silou, naším motorem, který to celé pohání a dává nám najevo, že to všechno, má smysl.

BN: Potlesk diváků nás velice nabudil do další práce a už se mi v hlavě zmítají nad čtyři další možné projekty, které bychom mohli zkusit. Jsem jako lokomotiva. Naplnit palivo a jedeme dál! (smích).

O Chomutově

Logo města Chomutova
Chomutov je ideálním místem pro trávení dovolené. Turistům nabízí adrenalin i odpočinek na Kamencovém jezeře, rodinám poznání v Podkrušnohorském zooparku, cyklistům a milovníkům in-line stezku Bezručovo údolím. Okolí Chomutova je plné památek a přírodních krás.

Městské informační centrum

znak ticU Městských mlýnů 5885
430 01  Chomutov

Infolinka zdarma:

800 100 473

e-mail: infocentrum@chomutov-mesto.cz

NUTS2 Severozápad Evropská unie
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
„Vize přestane být snem“
www.europa.euwww.nuts2severozapad.cz