eChomutov - Lukáš Jabůrek: Sklo vás vždycky odmění
Nacházíte se zde: eChomutov > Zpravodajství > Rozhovory > Lukáš Jabůrek: Sklo vás vždycky odmění
Čtvrtek, 04 Prosinec 2014

Lukáš Jabůrek: Sklo vás vždycky odmění

Umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek se cítí být stále Chomutovanem, i když již pár let bydlí v Klášterci nad Ohří. V Chomutově už měl tři výstavy, ale to byl teprve sklářským učedníkem a nadějným umělcem. Nyní do svého rodného města přivezl nejreprezentativnější kolekci současného skla z produkce světově proslulé sklárny, včetně několika svých děl. A přestože je ve sklářském designu a uměleckém sklářství uznávaným odborníkem, v rozhovoru přiznal, že jeho cesta ke sklu byla klikatá.

Kdy jste poprvé viděl nějaké sklářské dílo, o kterém jste si řekl „fíha, to je krása“?

Asi až když jsem nastoupil na uměleckou průmyslovku, v 1. ročníku v Novém Boru. Tam byla krásná skleněná díla všude. Já jsem ze začátku vybíral z košů střepy a zkoušel jsem si na nich broušení. Byl jsem zvědavý, co z toho vznikne. To bylo nejkouzelnější období... Popravdě do té doby jsem nevěděl, do čeho jdu. Takže pro mě bylo velké překvapení, když jsem viděl ty možnosti a co se se sklem dá dělat.

Čekal bych, že nejdřív propadnete lásce ke sklu.

Bylo to úplně opačně. Vždy jsem chtěl být architektem, a protože mi matematika moc nešla, tak jsem se na to snažil jít z druhé strany. Místo stavárny nebo technické průmyslovky jsem šel na uměleckou průmyslovku a v podstatě mi bylo jedno, na co byla zaměřená.

A kdy se to zlomilo a Vy jste zjistil, že sklo je pro Vás to pravé?

Asi ve třeťáku. Sklo mě okouzlilo, bylo bezvadné s ním pracovat. A také jsem začal řešit, co budu dělat v budoucnosti. Bavila mě práce se sklem, tak jsem se snažil tomu věnovat na plný úvazek. Pak se mi ve škole podařilo dostat mezi vybrané brusiče na stáž do Holandska a tam mě to absolutně nadchlo. Holanďani měli o české sklo obrovský zájem, nakupovali ho, navštěvovali galerii a ateliér, ve kterém jsem sklo brousil. To mě nakoplo, řekl jsem si, že bych to mohl zkusit.

Čím si Vás sklo oproti jiným materiálům získalo?

Nechci shazovat dřevo ani kámen, také jsem s nimi dělal, ale sklo má navíc transparenci a optiku. Za energii, kterou do něj vložíte, vás sklo vždycky odmění. Obrousíte jednu hranu a ona vám to desetkrát vrátí tou optikou. A nejúžasnější je, že se optika dá využít a hrát si s ní, třeba ji záměrně někde potlačit nebo zdůraznit.

Dokážete už ve stadiu návrhu odhadnout, jak bude v konečném díle optika působit?

Dnes už nějaké zkušenosti mám, takže dopředu vím, jaký efekt a barvy udělá čočka nebo třeba fazetový brus. Nebo trojúhelník. To je vděčný geometrický tvar, u kterého se vám hrany zúročí tisíckrát. To jsou základy. U složitějších tvarů zákonitosti optiky stále objevuji.

Vytváříte raději díla na ozdobu, nebo pro praktické užití?

Já jsem praktický člověk, takže mám rád, když jsou věci funkční a mají smysl. A protože pracuji ve sklárně, která zaměstnává tři sta dvacet lidí, musíme vytvářet věci, které se budou prodávat, aby byly zakázky. Mám sice tvůrčí volnost, ale musím brát ohledy na požadavky trhu. A funkční věci jsou vždy prodejnější.

V Karlových Varech je silná komunita Rusů, kteří jsou známí zálibou ve zlatě a bohatém zdobení. Vycházíte i jejich vkusu vstříc?

Moser prodává po celém světě a každý trh je něčím specifický. V zemích na východ od nás upřednostňují spíš klasiku, zdobnější věci, platinu, zlato, malované sklo. Země od nás na západ včetně Ameriky jsou spíš zaměřené na moderní věci a moderní design. Ale když jdete do detailu, i tam jsou rozdíly, co chce Američan, nebude chtít Angličan. Když děláme nápojové soubory, Američané chtějí mít velké kalichy, velké obsahy, Italové střední a pro Japonsko musíme návrhy předělávat úplně, protože u nich je dvě stě mililitrů strop. Takže každému trhu vycházíme vstříc, včetně Ruska.

Jak sledujete nové trendy a požadavky trhu?

Každoročně vytváříme kolekce novinek, které v lednu představujeme na veletrhu v Paříži, v únoru ve Frankfurtu, pak jedeme do New Yorku, na Tchaj-wan, do Japonska. Takže pořád jsme v kontaktu se zákazníky. Můžeme se s nimi bavit, co potřebují, jakou mají odezvu a poptávku na trhu. To mě nesvazuje, naopak to beru jako výzvu. Představuje to inspiraci, směr, na který je třeba se zaměřit.

Platí podle Vás parafráze rčení „ukaž mi, jaké sklo vytváříš, a já ti řeknu, jaký jsi“?

Určitě. A neplatí to jen pro sklo, ale ve všech výtvarných oborech. Do každého díla vkládáte řemeslo, svou představu i kus duše.

Co z Vás by měl pozorný divák odhalit ve Vašich dílech?

Pozitivní přístup k životu, radost. Neumím být přísný ani zamračený, naopak mám rád vtip, nadsázku a barvy. Nemám rád výtvory, u kterých divák musí dlouze přemýšlet, co to vlastně je a jaký to má smysl. Rád si hraji s barvami, optikou skla, baví mě příběhy, které jsou součástí každého díla. Když pracuji na zakázce, vždy se snažím, aby výsledek měl jasný záměr a styl. Co se týká mého skla, jsem brusič, ctím řemeslo. Své první kusy, prototypy, si brousím sám. Nejlepší inspirací je práce se sklem samotná, když z hrubých těžkých tvarů socháte dokonalé objekty, křišťálové klenoty.

Takže standardně jste na úplném začátku a na konci procesu – u návrhu a pak u broušení?

Přesně tak. Výtvarníci mi posílají návrhy, z nich ty nejlepší vybírá komise pro vývoj produktu, jíž jsem šéfem. Jsou v ní i zástupci výroby, obchodu a marketingu a všichni společně posuzujeme, zda je návrh výrobně schůdný a jaký má prodejní potenciál. Když návrh schválíme, sednu si s výtvarníkem a připravíme výkresy, střihy, formy pro výrobu a následuje vzorování na huti. Vyvzorované polotovary se z hutě vrátí na studio, kde je brousíme do finální podoby a následně představíme opět komisi. Ta rozhoduje na základě výrobní a finanční náročnosti, designu, zda dané dílo půjde do výroby. Všechny novinky se hromadí na Studiu Moser a od začátku roku se prezentují na veletrzích.

Připouštíte v procesu výroby odchylky od původního návrhu?

Snažíme se dělat i věci náročné, které jsme dosud nedělali, a tím pádem hledáme nové cesty. Jsou věci, kde odchýlit se nebo ustoupit nesmíme a naopak takové, které si přímo při vzorování na huti vyžadují improvizaci nebo vás přivedou na další možnosti. To se týká především spolupráce s výtvarníky, kdy si občas říkáme ´pojďme to zkusit ještě jinak, použít jiné kombinace barev, jinou techniku´... Samotná práce nás inspiruje a přináší nové nápady. A tak by to mělo vždycky být.

Kolik výtvorů ročně osobně vyprodukujete?

Pokud jde o ty, které jsou potom prezentovány v kolekci novinek, tak je to patnáct až dvacet kusů. Dále navrhuji a vytváříme ceny a trofeje pro různé sportovní, kulturní a společenské akce, speciální zakázky, kdy třeba zákazník požaduje vybavit interiér vázami, mísami, nápojovými soubory... Dennodenně musím něco nového vymýšlet.

Navrhoval jste také trofej do soutěže Nejlepší starosta 2010 – 2014. Jestlipak jako Chomutovák víte, že ji získal i primátor Chomutova Jan Mareš?

Ano, to vím. Byl jsem i při předávání na Pražském hradě, kde jsme se s panem Marešem potkali. Ale jen jsme se pozdravili, nebylo tam moc času. Že cenu získá, jsem věděl dopředu, jména vítězů jsme gravírovali na ceny. Měl jsem z toho radost.

O Chomutově

Logo města Chomutova
Chomutov je ideálním místem pro trávení dovolené. Turistům nabízí adrenalin i odpočinek na Kamencovém jezeře, rodinám poznání v Podkrušnohorském zooparku, cyklistům a milovníkům in-line stezku Bezručovo údolím. Okolí Chomutova je plné památek a přírodních krás.

Městské informační centrum

znak ticU Městských mlýnů 5885
430 01  Chomutov

Infolinka zdarma:

800 100 473

e-mail: infocentrum@chomutov-mesto.cz

NUTS2 Severozápad Evropská unie
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
„Vize přestane být snem“
www.europa.euwww.nuts2severozapad.cz