eChomutov - Poklady gotiky a renesance severozápadních Čech
Nacházíte se zde: Kultura > stálé expozice > Poklady gotiky a renesance severozápadních Čech
Chyba
  • JUser::_load: Unable to load user with id: 68

Poklady gotiky a renesance severozápadních Čech

  • popis

  • fotogalerie

  • mapa

Kontakt

ulice
náměstí 1. máje 1
psč a město
430 28 Chomutov
telefon
+420 474 651 570
fax
neuvedeno
sekretariat@muzeum-cv.net
www
www.muzeum-cv.net

Expozice se nachází v pozdně gotických prostorách přízemí budovy radnice (bývalého zámku) na náměstí 1. máje ve dvou velkých sálech při vstupu do muzea.

Přístup ze schodiště hlavního vchodu do budovy radnice je pro handicapované osoby zajištěn výtahem.

Současná podoba expozice byla vytvořena již v roce 1988 a do dnešních dnů prošla prozatím jen menšími úpravami.

Celá expozice představuje soubor hodnotných dřevěných soch a oltářních obrazů, pokrývajících období od roku 1400 do poslední čtvrtiny 16. století a pocházejících z Chomutovska a Kadaňska, ponejvíce ze středověkých kostelů či klášterů. V expozici je přitom zastoupena celá muzejní sbírka gotických plastik a obrazů a většina ze sbírky renesančního sochařství a malířství.

Nejstarší jádro sochařských děl bylo do sbírky získáno členy muzejního spolku a dr. Rudolfem Wenischem (ředitelem muzea 1932-1946) v letech 1916-1942 z kostelů na Chomutovsku a Kadaňsku. Klíčovým způsobem do tehdejší sbírky zasáhl dr. Josef Opitz, přední pražský historik umění a dlouholetý spolupracovník chomutovského muzea. Událostí mimořádného rozsahu byla jím uspořádaná výstava gotického umění severozápadních Čech v roce 1928, představená v Chomutově a Mostě. Opitz dokázal pro tuto výstavu shromáždit více než 270 gotických soch a obrazů z muzeí, sbírek a kostelů celých severozápadních Čech. Jeho katalog k této výstavě přitom v majetku tehdejšího Městského muzea v Chomutově uvádí 17 dřevěných a 2 kamenné plastiky. Seznam z roku 1930 uvádí počet o 2 kusy menší a válečný inventář z roku 1940 udává opět širší počet 18 dřevěných středověkých plastik. V následujícím válečném inventáři z roku 1942 nalezneme již 21 gotických soch. V poválečných letech pokračovalo rozšiřování sbírky nejvíce začleňováním rušených městských muzeí, výjimku stále netvořily ani dary či koupě ze soukromých sbírek, ale samozřejmě záchranné sběry z poničených či likvidovaných kostelů. Posledně jmenovaný jev se stal neblaze známým fenoménem celých severozápadních Čech, v dobách totality těžce zkoušených průmyslovou aktivitou a především rozsáhlou důlní činností, v jejímž důsledku z povrchu zemského zmizelo několik desítek vesnic, kostelů a jiných významných památek. Mnohé z vystavených soch jsou tak doslova jedinými zachráněnými uměleckými díly z likvidovaných kostelů. Zásadním příspěvkem do celé sbírky byl také převod sbírkových předmětů zrušeného Městského muzea v Kadani do Okresního vlastivědného muzea v Chomutově v roce 1975 a následný převod zbylých gotických plastik z chátrajícího františkánského klášterního kostela v Kadani v letech 1982-1984. Do sbírky tak bylo získáno 6 pozdně gotických řezbářských děl a 3 pozdně gotické oltáře, přičemž ve všech případech jde o díla mimořádné kvality. Významným obohacením celé expozice je také 8 dlouhodobých zápůjček z Biskupství litoměřického, jejichž počet postupně narůstá od roku 1992.

Nejstarším dílem celé expozice je Údlická madona, datovaná 1400-1410, zapůjčená z biskupství litoměřického. Je typickou ukázkou vrcholné fáze krásného slohu. Následující vývojové období doznívání krásného slohu, kryjící se s husitskými válkami (1420 – 30. léta 15. století), reprezentují 3 řezby z majetku muzea (Světice z Úhošťan, Madona se svitkem a Madona neznámého původu) a 1 plastika zapůjčená z Biskupství litoměřického (Pieta z Března). V pohusitském sochařství se kromě tradičních konzervativních proudů speciálně v oblasti severozápadních Čech projevil také progresivní styl, zvaný „třískovitý“, který svým principem již spěl k cítění pozdní gotiky a v expozici jej lze pozorovat na Bolestné Panně Marii ze Svaté brány v Kadani (kolem 1450), Madoně z Horní Vsi (1470-1490) či zapůjčené Madoně z hlavního oltáře monumentálního chrámu v Březně (1440-1460), která byla zejména v baroku předmětem silné lidové úcty. Z hlediska počtu i kvality však těžiště celé expozice tvoří sochařství a malířství pozdní gotiky (1470-1530). Většina řezeb ještě z konce 15. století prokazuje výrazné jihoněmecké, především pak francké a švábské vlivy – kromě děl, dříve nesprávně připisovaných Ulrichu Creutzovi (například sv. Anna z Otvic, kolem 1500, či Bolestná Panna Marie z Tušimic, po 1500), jmenujme z těch nejkvalitnějších Madonu z tzv. mladšího oltáře 14 sv. pomocníků bývalého františkánského klášterního kostela v Kadani (1493), nadživotní řezbu sv. Šebestiána ze stejného kostela (kolem 1500), Bolestnou Pannu Marii neznámého původu (1500-1520) či reliéfní řezby sv. Kateřiny a Barbory rovněž dosud neurčené provenience (kolem 1510). Jihoněmeckou orientaci prozrazují také malby dvou oltářních křídel s mariánskou tematikou neznámého původu (kolem 1500). Od počátku 16. století se určujícím znakem umění severozápadních Čech stal vliv sousední saské umělecké tvorby, což platí jak pro sochařství (viz soubor řezeb dříve uznávaného tzv. Chomutovského mistra a Jirkovského mistra či například reliéfní oltářní desky od saského Mistra oltáře z Podelwitz), tak i pro malířství. Oltář sv. Barbory je dílem saského malíře Hanse Hesseho a expozice se může pochlubit i dvěma malbami z okruhu saského malíře Lucase Cranacha st. – tzv. Kadaňským ukřižováním a především skvostem a středobodem celé expozice – Želinským oltářem z roku 1526 od Mistra I.W., Cranachova nejnadanějšího žáka. Expozice je završena několika díly, které svým stylem a časovým zařazením spadají již do umění renesančního – ze sochařství jde o dvě retrospektivní madony, datované 1540-1550 a především pak dvě kamenná díla, umístěná v zadním sále krátkodobých výstav – fragmenty kandelábrového sloupu a sochy sv. Václava a Floriána od saského sochaře Franze Maidburga z bývalého raně renesančního vstupního portálu chomutovského zámku (1529-1533) a vrcholně renesanční kamenný Oltář ze Zahořan od kadaňského sochaře Georga Meyera z roku 1589. Renesanční malířství je zastoupeno obrazem Krista Trpitele s letopočtem 1585, malovaným podle originálu od Mistra IW z roku 1541.

V současné době prochází expozice přípravou zbrusu nové podoby a odborného zpracování.

Ve vstupní části expozice je možné zakoupit katalog, jehož autorkou je Mgr. Eva Šamšulová. Expozici lze procházet bez výkladu i s průvodcovským výkladem s informacemi nejen k samotné expozici, ale také k historii celé budovy a města Chomutova. Vítáni jsou jednotlivci, rodiny, skupiny i školy. Odborný výklad lze zajistit po domluvě.

Mgr. Renáta Gubíková

(Oblastní muzeum v Chomutově)

 

Otevírací doba:

Út-Pá 10:00-17:00 hod.
So 09:00-14:00 hod.
Ne 14:00-17:00 hod. ; 13:00-17:00 hod.

Dostupné fotografie

Umístění na mapě

O Chomutově

Logo města Chomutova
Chomutov je ideálním místem pro trávení dovolené. Turistům nabízí adrenalin i odpočinek na Kamencovém jezeře, rodinám poznání v Podkrušnohorském zooparku, cyklistům a milovníkům in-line stezku Bezručovo údolím. Okolí Chomutova je plné památek a přírodních krás.

Městské informační centrum

znak ticU Městských mlýnů 5885
430 01  Chomutov

Infolinka zdarma:

800 100 473

e-mail: infocentrum@chomutov-mesto.cz

NUTS2 Severozápad Evropská unie
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
„Vize přestane být snem“
www.europa.euwww.nuts2severozapad.cz